|
|
Možnosti zvýraznění chuti čerstvých sýrů přídavkem koření
Bandarenka, Andrei ; Vítová, Eva (oponent) ; Mikulíková, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá přípravou a senzorickým hodnocením čerstvých sýrů s přídavkem různých druhů koření. Teoretická část práce je zaměřená na charakteristiku použitých koření a popisu nejdůležitějších složek mléka. Byla uvedena charakteristika sýrů, jejich rozdělení, složení a základní postupy výroby. Také byla popsána problematika senzorického hodnocení a způsoby stanovení antimikrobiální aktivity látek. Experimentální část práce je zaměřená na výrobu čerstvých sýrů s přídavkem různých koření (červená paprika, kurkuma, kmín a pískavice) a na následné senzorické hodnocení těchto sýrů. Vzorky čerstvých sýrů byly vyrobeny na fakultě chemické VUT v Brně, kde proběhla i jejich senzorická analýza. Cílem senzorického hodnocení bylo najít nejlepší koření k sýrům. Další část experimentální práce byla věnována stanovení antimikrobiální aktivity vybraných koření diluční metodou. Antimikrobiální aktivita byla testována proti grampozitivním bakteriím Micrococcus luteus a gramnegativním bakteriím Serratia marcescens ve vodě a ve vodném roztoku dimethylsulfoxidu. Na základě získaných údajů ze senzorické analýzy a antimikrobiální zkoušky bylo zjištěno, že nejlepším z použitých koření k čerstvým sýrům je kurkuma, která nejen zlepšuje senzorické vlastnosti sýrů, ale zároveň má silný antimikrobiální účinek.
|
|
|
Charakterizace lipidů v čerstvých sýrech
Vaňková, Veronika ; Křikala, Jakub (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením mastných kyselin ve vzorcích čerstvých sýrů bez/s přídavkem rostlinných extraktů (rýmovník, echinacea), vyrobených v laboratorních podmínkách na FCH VUT v Brně. Teoretická část je věnována obecné charakterizaci lipidů a mastných kyselin (MK). V další části práce je rozebíraná charakterizace, rozdělení a způsoby výroby sýrů se zaměřením hlavně na sýry čerstvé, kterými se tato práce zabývá. Závěr teoretické části je věnován plynové chromatografii, jako metodě stanovení mastných kyselin ve vzorcích sýrů. V experimentální části byl stanoven obsah mastných kyselin ve vzorcích čerstvých sýrů. Pro extrakci lipidů ze vzorků sýrů byla použita metoda dle ČSN EN ISO 1735, pro přípravu methylesterů mastných kyselin byla použita kyselá esterifikace s bortrifluoridem jako katalyzátorem. Vlastní stanovení methylesterů mastných kyselin bylo provedeno pomocí plynové chromatografie s plameno-ionizačním detektorem (GC-FID). Celkově bylo ve všech vzorcích identifikováno 14 mastných kyselin ve formě vázané a volné. Ve všech vzorcích převažovaly kyseliny myristrová, palmitová, stearová a olejová, což je v souladu se znalostmi o složení mléčného tuku. Ze získaných výsledků vyplývá, že i přes nepatrné rozdíly v obsahu jednotlivých MK, přídavek extraktů nemá výrazný vliv na složení MK v čerstvých sýrech.
|
|
|
Výroba sladkých vs. kyselých čerstvých sýrů
Veselá, Vendula ; Suská, Alžběta (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá výrobou a charakterizací čerstvých sýrů. Modelové vzorky čerstvého sýra byly vyrobeny na FCH VUT v Brně s použitím čistě kyselého (smetanová kultura – kyselina mléčná), kombinovaného (smetanová kultura + syřidlo) a kyselého v kombinaci s tepelným srážením (kyselina octová, 92 C). Ve vzorcích byl sledován obsah vázaných a volných mastných kyselin, těkavých (aromatických) látek a senzorická kvalita. Cílem bylo zhodnotit vliv druhu srážení na sledované parametry. Tuky ze vzorků byly extrahovány směsí rozpouštědel diethyletheru a petroletheru. Mastné kyseliny byly kysele esterifikovány katalýzou bortrifluoridem a identifikovány metodou GC-FID. V sýru se zrnem sráženým kombinovaným srážením byl nalezen vyšší obsah volných mastných kyselin ve srovnání s ostatními vzorky, vázané mastné kyseliny se obsahově příliš nelišily. Nejvyšší celkový obsah mastných kyselin měl sýr vyroben kyselým srážením. Pro identifikaci a semikvantifikaci těkavých (aromatických) látek byla použita metoda HS-SPME-GC-MS. Ve vzorcích bylo identifikováno 72 těkavých sloučenin; výrazně se lišilo procentuální zastoupení jednotlivých chemických skupin, nejvíce těkavých látek bylo identifikováno v sýru vyrobeném za použití syřidla, celkový nejvyšší obsah těkavých látek byl stanoven v sýru sráženým kysele. Senzorické hodnocení bylo provedeno pomocí stupnic a pořadového testu. Ve všech sledovaných ukazatelích (vzhled, barva, vůně a chuť) byl nejlépe hodnocen komerční vzorek. Sýr vyrobený kombinovaným srážením byl hodnocen spíše negativně kvůli kyselé chuti. Jako druhý nejlepší byl hodnocen sýr srážen pouze kysele. Z výsledků vyplývá, že srážení kysele je nejlepší pro chuť i obsah aromatických látek a mastných kyselin. Pokud však vezmeme v úvahu další faktory, jako je doba výroby, jeví se jako celkově lepší sýr vyráběný kombinovaným srážením.
|
|
|
Analýza vybraných ukazatelů kvality mléka a jejich vliv na výtěžnost a senzorické vlastnosti čerstvých sýrů
PLONER, Michaela
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit vliv kvality mléka na prokysávání, výtěžnost a vybrané vlastnosti čerstvých sýrů vyráběných v laboratorních podmínkách. Pro ten-to účel bylo ve třech pokusech vyrobeno 51 vzorků čerstvých sýrů ze 17 bazénových vzorků kravského mléka pocházejících z šesti chovů. U vzorků mléka, resp. sýrů byly provedeny vybrané analýzy a získaná data byla statisticky vyhodnocena. Chemické složení, fyzikálně-chemické a senzorické vlastnosti, hmotnost a výtěžnost čerstvých sýrů byly vyhodnoceny v závislosti na: i) čase prokysávání, ii) provedeném pokusu, resp. kvalitě mléka. Průměrné hodnoty pH, hmotnosti a výtěžnosti čerstvých sýrů se v průběhu prokysávání podle očekávání statisticky významně odlišovaly. Z kvalitativních ukazatelů mléka měly na výtěžnost a kvalitativní ukazatele čerstvých sýrů nejvyšší vliv obsah bílkovin, laktózy a počet somatických buněk. Kvalita mléka ovlivnila rovněž hodnocení senzorických vlastností, zejména intenzitu barvy a konzis-tenci. K dosažení požadovaného pH čerstvých sýrů (<5,00) by byla optimální doba prokysávání 15 až 16 hodin.
|
|
|
Optimalizace výroby čerstvých sýrů a jejich charakterizace
Bittnerová, Eva ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá optimalizací výroby čerstvých sýrů a jejich charakterizací z hlediska volných a vázaných mastných kyselin, těkavých (aromatických) látek a senzorické kvality. Teoretická část se zabývá charakterizací čerstvých sýrů, technologií jejich výroby a senzorickou kvalitou. Dále obsahuje možnosti stanovení těkavých látek a mastných kyselin v čerstvých sýrech. V experimentální části byly analyzovány vyrobené vzorky čerstvých sýrů v průběhu 14–ti denního skladování. Z čerstvých sýrů byl tuk vyextrahován směsí diethyletheru a petroletheru, mastné kyseliny byly převedeny na příslušné methylestery kyselou esterifikací s bortrifluoridem jako katalyzátorem a stanoveny plynovou chromatografií s plamenově ionizačním detektorem. Těkavě látky byly identifikovány na základě porovnání hmotnostních spekter s knihovnou spekter a retenčních indexů (dle Van den Dool a Kratze). Obsah identifikovaných látek byl vyjádřen semikvantitativně pomocí ploch příslušných píků. Bylo identifikováno celkem 20 mastných kyselin, převažovaly kyseliny palmitová, myristová, stearová, kaprinová, kapronová a laurová jakožto zástupci nasycených MK, kyselina olejová jakožto zástupce mononenasycených MK a z polynenasycených MK byla hojně zastoupené kyselina linolová. Z hlediska těkavých látek bylo identifikováno celkem 37 sloučenin ve vzorcích mražených a 42 sloučenin ve vzorcích čerstvých. Nejvíce byly zastoupeny alkoholy, kyseliny, aldehydy a ketony. Z výsledků senzorického hodnocení vyplývá, že hodnotitelům více chutnali skladované sýry, sýry si tedy udržují dobrou kvalitu min. po dobu 14 dní při uchovávání v chladničce.
|
|
|
Výroba sladkých vs. kyselých čerstvých sýrů
Veselá, Vendula ; Suská, Alžběta (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá výrobou a charakterizací čerstvých sýrů. Modelové vzorky čerstvého sýra byly vyrobeny na FCH VUT v Brně s použitím čistě kyselého (smetanová kultura – kyselina mléčná), kombinovaného (smetanová kultura + syřidlo) a kyselého v kombinaci s tepelným srážením (kyselina octová, 92 C). Ve vzorcích byl sledován obsah vázaných a volných mastných kyselin, těkavých (aromatických) látek a senzorická kvalita. Cílem bylo zhodnotit vliv druhu srážení na sledované parametry. Tuky ze vzorků byly extrahovány směsí rozpouštědel diethyletheru a petroletheru. Mastné kyseliny byly kysele esterifikovány katalýzou bortrifluoridem a identifikovány metodou GC-FID. V sýru se zrnem sráženým kombinovaným srážením byl nalezen vyšší obsah volných mastných kyselin ve srovnání s ostatními vzorky, vázané mastné kyseliny se obsahově příliš nelišily. Nejvyšší celkový obsah mastných kyselin měl sýr vyroben kyselým srážením. Pro identifikaci a semikvantifikaci těkavých (aromatických) látek byla použita metoda HS-SPME-GC-MS. Ve vzorcích bylo identifikováno 72 těkavých sloučenin; výrazně se lišilo procentuální zastoupení jednotlivých chemických skupin, nejvíce těkavých látek bylo identifikováno v sýru vyrobeném za použití syřidla, celkový nejvyšší obsah těkavých látek byl stanoven v sýru sráženým kysele. Senzorické hodnocení bylo provedeno pomocí stupnic a pořadového testu. Ve všech sledovaných ukazatelích (vzhled, barva, vůně a chuť) byl nejlépe hodnocen komerční vzorek. Sýr vyrobený kombinovaným srážením byl hodnocen spíše negativně kvůli kyselé chuti. Jako druhý nejlepší byl hodnocen sýr srážen pouze kysele. Z výsledků vyplývá, že srážení kysele je nejlepší pro chuť i obsah aromatických látek a mastných kyselin. Pokud však vezmeme v úvahu další faktory, jako je doba výroby, jeví se jako celkově lepší sýr vyráběný kombinovaným srážením.
|
|
|
Možnosti zvýraznění chuti čerstvých sýrů přídavkem koření
Bandarenka, Andrei ; Vítová, Eva (oponent) ; Mikulíková, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá přípravou a senzorickým hodnocením čerstvých sýrů s přídavkem různých druhů koření. Teoretická část práce je zaměřená na charakteristiku použitých koření a popisu nejdůležitějších složek mléka. Byla uvedena charakteristika sýrů, jejich rozdělení, složení a základní postupy výroby. Také byla popsána problematika senzorického hodnocení a způsoby stanovení antimikrobiální aktivity látek. Experimentální část práce je zaměřená na výrobu čerstvých sýrů s přídavkem různých koření (červená paprika, kurkuma, kmín a pískavice) a na následné senzorické hodnocení těchto sýrů. Vzorky čerstvých sýrů byly vyrobeny na fakultě chemické VUT v Brně, kde proběhla i jejich senzorická analýza. Cílem senzorického hodnocení bylo najít nejlepší koření k sýrům. Další část experimentální práce byla věnována stanovení antimikrobiální aktivity vybraných koření diluční metodou. Antimikrobiální aktivita byla testována proti grampozitivním bakteriím Micrococcus luteus a gramnegativním bakteriím Serratia marcescens ve vodě a ve vodném roztoku dimethylsulfoxidu. Na základě získaných údajů ze senzorické analýzy a antimikrobiální zkoušky bylo zjištěno, že nejlepším z použitých koření k čerstvým sýrům je kurkuma, která nejen zlepšuje senzorické vlastnosti sýrů, ale zároveň má silný antimikrobiální účinek.
|
|
|
Charakterizace lipidů v čerstvých sýrech
Vaňková, Veronika ; Křikala, Jakub (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením mastných kyselin ve vzorcích čerstvých sýrů bez/s přídavkem rostlinných extraktů (rýmovník, echinacea), vyrobených v laboratorních podmínkách na FCH VUT v Brně. Teoretická část je věnována obecné charakterizaci lipidů a mastných kyselin (MK). V další části práce je rozebíraná charakterizace, rozdělení a způsoby výroby sýrů se zaměřením hlavně na sýry čerstvé, kterými se tato práce zabývá. Závěr teoretické části je věnován plynové chromatografii, jako metodě stanovení mastných kyselin ve vzorcích sýrů. V experimentální části byl stanoven obsah mastných kyselin ve vzorcích čerstvých sýrů. Pro extrakci lipidů ze vzorků sýrů byla použita metoda dle ČSN EN ISO 1735, pro přípravu methylesterů mastných kyselin byla použita kyselá esterifikace s bortrifluoridem jako katalyzátorem. Vlastní stanovení methylesterů mastných kyselin bylo provedeno pomocí plynové chromatografie s plameno-ionizačním detektorem (GC-FID). Celkově bylo ve všech vzorcích identifikováno 14 mastných kyselin ve formě vázané a volné. Ve všech vzorcích převažovaly kyseliny myristrová, palmitová, stearová a olejová, což je v souladu se znalostmi o složení mléčného tuku. Ze získaných výsledků vyplývá, že i přes nepatrné rozdíly v obsahu jednotlivých MK, přídavek extraktů nemá výrazný vliv na složení MK v čerstvých sýrech.
|
|
|
Mikrobiologie sýrů ošetřených bioaktivními látkami za účelem prodloužení jejich trvanlivosti
Nedělová, Barbora
Teoretická část práce je zaměřená na výrobu, rozdělení, vady sýrů z kravského mléka, jejich význam ve výživě. Dále jsou zde popsány významné druhy prospěšných i patogenních mikroorganismů a boj proti nežádoucím mikroorganismům. V poslední části literární rešerše jsou charakterizovány vybrané skupiny bioaktivních látek. Praktická část diplomová práce se zabývá mikrobiologickým rozborem čerstvých sýrů ošetřených přírodními látkami a jejich vlivem na trvanlivost. V rámci mikrobiologické analýzy byly stanoveny vybrané skupiny mikroorganismů -- celkový počet mikroorganismů, bakterie mléčného kvašení, psychrotrofní mikroorganismy, koliformní bakterie, enterokoky, plísně a kvasinky. Vzorky čerstvých sýrů byly ošetřeny extraktem z máty peprné (Mentha piperita L.), pelyňku estragonu (Artemisia dracunculus L.) a dýňovým olejem. Následně byly zabaleny v atmosféře volné, obsahující CO2 nebo N2. Z výsledku bylo zjištěno, že při skladovací teplotě 8 oC použité přírodní látky ani atmosféry nemají vliv na trvanlivost čerstvých sýrů.
|
host ::
RSS.